Zámek Bojnice

Bojnický zámek je označován za nejkrásnější na Slovensku. A kdo ho viděl, s tvrzením souhlasí. Bojnický zámek jako by „utekl“ z pohádky. Však se jich zde také pár natáčelo. Bojnický zámek ale neustrnul ve fázi zakonzervované památky. Jako jeden z prvních, a to v kontextu celého někdejší Československa, začal už v polovině 90. let do života uvádět myšlenku, že návštěvníkovi je třeba nabídnout i něco navíc, než jen historii. Na koncipované tematické akce do zámku v Bojnicích přijíždějí statisíce návštěvníků ročně.

Lázeňské městečko Bojnice

Slovenské lázeňské město Bojnice je zajímavým místem, které lze k návštěvě doporučit. Bojnice se nacházejí regionu Horní Nitra na středním Slovensku.

Největším lákadlem je zdejší státní zámek, národní kulturní památka. Přímo u proslulého zámku,

jež se stal součástí scenerie v mnoha pohádkách, mimo jiné také ve filmu Šíleně smutná princezna, je také pěkný areál koupaliště a velká zoologická zahrada. Za vidění stojí proslulá zlatá síň, bojnický oltář ze 14. století či ranně barokní kaple. Pokud si dopoledne prohlédneme zvířata, přes poledne můžeme absolvovat prohlídku zámku a odpoledne si odpočinout na koupališti.

Pokud se rozhodneme zdržet se v Bojnicích několik dnů, můžeme se ubytovat v kempu jen několik kilometrů nad zámkem, nebo bydlet v některém z penzionů či hotelů. Přírodní scenerie na úpatí Strážovských vrchů stojí také určitě za to.

Bojnický zámek: První zmínky

• Hlavním lákadlem města je zámek, který stojí na travertinové skále.
• První písemná zmínka je už z roku 1113 v latinsky psané listině, kterou král Koloman potvrzuje majetky benediktinského kláštera svatého Hypolita. Původně stál na místě zámku dřevěný hrad.
• V průběhu 13. století byl přestavěný na kamenný. Obvodové zdi přiléhaly k nerovnostem skalnatého terénu a tvořily nepravidelný půdorys, jehož součástí bylo široké opevnění.
• Koncem 13. století se města zmocnil Matuš Čák Trenčanský a hrad mu patřil až do roku 1321.
• Poté jej vlastnilo několik šlechtických rodů.

Zámek střídal vlastníky

Hrad i celé panství však bylo vždy majetkem krále, který je vždy přidělil oddaným šlechticům.

• V roce 1489 jej například král Matěj Korvín věnoval svému nemanželskému synovi Janovi.
• Po jeho smrti hrad získala vojska Zápolského a obývala jej až do roku 1526. Tehdy hrad dostal mohutné opevnění, zachované dodnes.
• O rok později jej věnoval král Ferdinand I. rodině Thurzovců, kteří jej upravili a přestavili na pohodlné renesanční sídlo.
• V roce 1644 dostal hrad za pomoc v boji proti Turkům Pavel Pálffy a v Bojnicích se začalo opět stavět -tentokrát do barokové podoby.
• Posledním majitelem zámku byl Jan František Pálffy, významný sběratel, který celý svůj život zasvětil umělecké sbírce z různých koutů světa a přestavbě zámku podle vzoru francouzských gotických zámků v údolí řeky Loiře. Majitel zámku se však dokončení přestavby nedožil, zemřel v roce 1908. Jeho majetek byl o dva roky později odhadnut na 90 milionů korun.
• Podle poslední vůle chtěl hrabě Pálffy, aby byly jeho paláce ve Vídni, Budapešti, v Králové a Bojnicích zpřístupněny pro veřejnost a umělecké sbírky zůstaly na svých místech.

Novodobá historie

Až o 40 let později se bojnický zámek stal součástí krajského muzea a v roce 1970 byl prohlášen národní kulturní památkou. Za vidění stojí proslulá zlatá síň, bojnický oltář ze 14. století či ranně barokní kaple.
Posledním místem prohlídky zámku je jeskyně v travertinové skále, která má průměr dvaadvacet metrů, je šest metrů vysoká. Kromě dvou jezírek, která jsou zřejmě spojena s dalšími podzemními tajemstvími, je zde také hradní studna, která je vlastně až na čtvrtém nádvoří 26 metrů nad jeskyní.

Bojnický zámek ve filmu

• Šíleně smutná princezna
• Fantaghiró
• Pán a hvězdář
• Spadla z oblakov
• Leť, ptáku, leť

Reprofoto: Bojnický zámek, 1974 (archiv jez)