Chloubou slovenské kynologie je psí plemeno slovenský kopov. Tato rasa honícího psa je označována jako národní plemeno – slovenský kopov byl vyšlechtěn na Slovensku. Kopov je lovecký pes – barvář a honič. Je dobře stavěný pro pohyb ve slovenských lesích. Používá se zejména při lovu černé zvěře, ale milovníci psů jej někdy chovají bez loveckých ambicí, jen jako dobrého hlídače.
Dlouhá cesta za uznáním plemene
Slovenské národní psí plemeno slovenský kopov (Slovakian Hund) je uznáváno od roku 1940, od kdy se datují první zápisy do plemenné knihy a psům této rasy začaly být vydávány rodokmeny.
K formování plemene ale docházelo od středověku. Proto se někdy uvádí, že prapůvod slovenského kopova je nejasný, a někdy zase, že slovenský kopov navazuje na celoevropsky používaného panonského honiče. Oficiálního uznání se slovenskému kopovu dostalo až v roce 1963. Protože bylo v té době Slovensko součástí společného státu, byl kopov zapsán jako plemeno československé. V současné době si na něj česká kynologie nečiní žádné nároky.
Slovenský kopov: Vlastnosti
Slovenský kopov byl vyšlechtěn k loveckým účelům jako barvář a honič (slovensky durič):
- dobře drží stopu,
- je hlasitý,
- pronásleduje
- a blokují zvěř,
při čemž se uplatňuje jeho vytrvalost. Je odvážný, statečný, proto se využívá zejména při lovu divočáků. To je činnost vyžadující fyzickou odolnost a vytrvalost, protože lov černé zvěře trvá obvykle celý den, ale někdy i delší dobu. Slovenský kopov neumdlévá a stále si zachovává své lovecké přednosti.
Znalci psích vlastností pro kopovy používají dalšího označení – slovenský kopov je podle kynologické termnologie „ostrý“ pes. Mimo loveské účely se kopov používá i jako spolehlivý hlídač.
V odborné literatuře se připomínají jména slovenských kynologů, kteří se o vyšlechtění slovenského kopova zasloužili: Koloman Slimák, Andrej Renča a František Siget.
Vzhled slovenského kopova
Slovenský kopov je 40 až 48 centimetrů vysoký pes vážící do 20 kilogramů. Tvar jeho těla je obdélníkový. Není nijak zvlášť mohutný, ale má pevnou stavbu těla:
- svalnatý kratší krk,
- středně hluboký a dlouhý hrudník,
- rovný středně dlouhý hřbet,
- kratší záď,
- svalnatý bedra
- a mírně vtažené břicho.
- I délku jeho nohou lze označit jako střední, ale jsou viditelně svalnaté.
- Ocas kopova dosahuje k patnímu kloubu. V klidu jej má kopov svěšený, ale když je v „akci“, ocas šavlovitě zvedá vzhůru.
Slovenský kopov má černou, hustou, středně silnou, asi 25 milimetrů dlouhou a přiléhavou srst s hnědými nebo hnědočervenými znaky.
Kopov musí mít pevné vedení
Kynologové kopova označují jako ostrého psa. Je temperamentní, sebevědomý, má odvahu. Jeho předností pro lovecké účely je vynikající orientační smysl. Kopov není žádný domácí mazlíček na procházky po parku. Potřebuje odborný výcvik a pevné vedení, které mu mohou poskytnout zkušení myslivci. Ti jej využívají pro stopování černé zvěře a škodné. Slovenský kopov je plemeno oblíbené nejen slovenskými, ale i českými myslivci.
Ilustrační foto: sxc.hu
