Trenčínský hrad je národní kulturní památka. Je výraznou dominantou města Trenčína. V místě dnešního hradu stála v předrománském období rotunda, v době Velké Moravy hradiště. Později nabylo významu důležitého a mocného královského hradu. Návštěvníky nečeká jen prohlídka historické stavby a artefaktů. Vedení hradu pro ně v letní sezoně připravuje různé zábavné akce: rytířské turnaje a historické slavnosti.

Trenčínský hrad: Celoročně otevřeno

V prostorách Trenčínského hradu jsou umístěny stálé nebo dočasné expozice Trenčianského muzea.

Trenčínský hrad, dobová rytina z 19. století

Trenčínský hrad si chtějí prohlédnout všichni, kdo přijeli do Trenčína za kulturním a historickým poznáním. Příležitosti k tomu jsou v kteroukoliv roční dobu, protože hrad je zavřený jen 24. a 25. prosince a na Nový rok. V ostatní svátky je otevřen.

Otevírací doba

  • Listopad až březen denně od 9.00 do 15.30 hodin (poslední vstup
  • Duben a říjen denně od 9.00 do 16.30 hodin (poslední vstup v 16.45)
  • Květen až září denně od 9.00 do 17.30 hodin (poslední vstup)

Malý a velký prohlídkový okruh

Návštěvníci si mohou zvolit z dvou okruhů.

  1. Prohlídka malého okruhu trvá asi půl hodiny. Průvodce podá výklad o historii Trenčínskéh hradu, návštěvníci zhlédnou expozici střelných zbraní od 13. do 19. století, a vyjdou na vyhlídkovou Matúšovu věž.
  2. Prohlídka velkého okruhu trvá asi 75 minut. Kromě základního výkladu o historii hradu zhlédnou návštěvníci rodovou galerii panovníků a obrazy z jiných panovnických sídel, prohlédnou si tak zvaný palác Zápolských, archeologickou expozici věnovanou benediktínskému klášteru na Skalce, expozici archeologických nálezů z lokality Trenčínského hradu a okolí, sbírku střelných zbraní a vyjdou k vyhlídce z Matúšovy věže.

Dětem, studentům a důchodcům je poskytnuta sleva vstupném, proto je třeba mít s sebou průkazku opravňující k této výhodě.

Pán Váhu a pověst o Fatimě

Trenčínský hrad měl díky své poloze nad Váhem od počátku důležitou strategickou úlohu. Nejznámějším majitelem hradu byl Matúš Čák Trenčiansky, kterému se říkalo pán Váhu a Tater. Hrad vlastnil na přelomu 13.  14. století. Kromě Trenčína měl ještě třicítku dalších hradů a patřilo mu skoro celé území současného Slovenska. Jeho vláda byla podle zachovalých záznamů neomezená. Právě jeho jméno nese věž, původně románská, později přestavěná v gotickém stylu. Bojovný uherský velmož Matúš měl údajně ve věži svou pracovnu. Připomíná ho expozice ve věži.

Turisté jsou spokojeni i zjištěním, že měl Trenčínský hrad skutečnou hladomornu. K těmto účelům sloužila jihovýchodní bašta. Vystavené popravčí meče a mučící nástroje jsou však už jen replikami.

Dětem a dámám se líbí pověst o hradní studně. Vypráví příběh o lásce mládence Omara, který musel studnu ve skále vykopat, aby mu hradní pán (Štěpán Zápolský) vrátil milovanou Fatimou. Práce mu trvala tři roky. Pověst má ještě pokračování, ale to se návštěvník dozví od průvodců.

Pod hradem se rozkládá rozlehlý lesopark Brezina, v němž si lze odpočinut před dalšími prohlídkami města Trenčína a okolí.

 

Reprofoto: Trenčínský hrad v 19. století (z archivu jez)

Další články z rubriky

Štítky: , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>