Slovenský ráj je báječným místem pro aktivní letní rodinnou dovolenou, která se bude líbit i odrostlejším dětem. Procházky Slovenským rájem nevyžadují příliš velkou fyzickou zdatnost, ale na druhou stranu je třeba počítat s tím, že se po Slovenském ráji nějaký ten krok nachodí. Všechny ale povedou nádhernými místy.

Slovenský ráj znali jen taviči rud

Slovenský ráj (Slovenský raj) je oblast na dohled od Tater, v severovýchodní části Slovenského rudohoří. Administrativně patří do okresů Spišská Nová Ves a Poprad. Teprve v roce 1988 byl vyhlášen národním parkem,přestože už počátkem 20.

Slovenský ráj, Stratená

století tam přijížděli návštěvníci obdivovat unikátní charakter tamní přírody.

  • Od 14. až skoro do poloviny 19. století se místní lidé zabývali těžbou a zpracováním železných a měďných rud. Turistika v masovém měřítku přišla teprve ve druhé polovině 20. století.

Rokle, bystřiny, průrvy

Pokud bychom na Slovenský ráj pohlíželi jako na hory, nebylo by to nic moc. Nejvyšším bodem je tam Velká Knola (1266 m n. m.) a kromě ní je tam ještě pár „tisícovek“.

Krása Slovenského ráje však tkví především v jeho nesmírné členitosti. Voda, jíž je tam požehnaně, se slévá do mnoha potoků a ty za tisíciletí rozřezaly vápencový masív do dnešní podoby rozlehlých plošin oddělených hlubokými roklemi s vodopády. Pro návštěvníka to znamená, že na některých trasách překonává prudká stoupání, někde po žebřících či na úzkých plošinách s řetězy na přidržování.

Přes prudké potoky a kolem vodopádů vede množství můstků. Pokud je v průvodci napsáno, že ta či ona trasa je náročná a že ji lze absolvovat pouze vyznačeným směrem, je dobré tomu věřit. Za náročnou je označena přibližně třetina z 250 kilometrů značených turistických cest.

Klima jako na horách

Další zvláštností Slovenského ráje, o níž by měl návštěvník vědět, jsou teplotní inverze, působené zejména velkou členitostí terénu. Velmi často se proto stává, že v dolinách je výrazně chladněji než na hřebenech. To je ostatně vidět i na charakteru tamní vegetace. Druhy, které jinde rostou ve vyšších, tudíž chladnějších polohách, jsou ve Slovenském ráji k vidění už ve výšce mezi 450 a 500 metry.

Načerpejte novou inspiraci pro zájezd či dovolenou na Slovensku na tomto odkazu ZDE!

Ten, kdo občas chodí po horách, ví, jak časté a prudké bývají změny počasí. To se v plné míře týká i tak „malých hor“, jako je Slovenský ráj. Pro oblečení na túru tam tedy platí totéž, co třeba ve Vysokých Tatrách: pevné boty, do batohu svetr a větrovku, i když se zdá, že hezké počasí vydrží týden, něco, co vás ochrání před deštěm.

Kláštorisko nelze minout

Jedním z nejpozoruhodnějších míst Slovenského ráje je Kláštorisko, planina ve výšce 747 metrů, důležitá křižovatka turistických tras. V roce 1241, když krajem táhli Tataři, našli okolní obyvatelé útočiště na planině téměř nedobytné, chráněné horami a hlubokými stržemi. Tam byl v roce 1305 postaven kartuziánský klášter, který v 15. století obsadili na čas husité a v roce 1543 ho dala Spišská župa zbořit, aby neposkytoval útočiště zbojníkům. Na Kláštorisku je také hospoda, chatová osada (unikátní jev uprostřed národního parku) a stanice Horské služby. Spolu se Sokolí dolinou a jejími vodopády patří Kláštorisko mezi „povinné“ cíle ve Slovenském ráji.

Výlety do okolí

  • Pokud jste se do Slovenského ráje vydali vlastním dopravním prostředkem, můžete libovolně střídat východiska turistických tras, jako Čingov, Dedinky či Podlesok s návratem tamtéž (jinak musíte vzít zavděk místní autobusovou dopravou).
  • Hlavně však – pokud by vám počasí přece jen nepřálo – máte možnost využít návštěvy kraje ke zhlédnutí tamních pozoruhodností, z nichž některé jsou opravdu ojedinělé – například Spišský hrad, Spišskou Novou Ves nebo Levoču.
  • Na seznamu UNESCO je i aragonitová jeskyně u obce Ochtiná. Přišli na ni v roce 1954 havíři při budování důlních chodeb a návštěvníkům byla zpřístupněna v roce 1972. Takové jako tato byly předtím objeveny jen dvě, jedna v Mexiku a druhá v Argentině.
  • Nejznámější a ve Slovenském ráji nejnavštěvovanější je Dobšinská ledová jeskyně.
  • Pokud navštívíte aragonitovou jeskyni, dostanete se do blízkosti obce Štítnik. Ve Štítniku je pozoruhodný gotický kostel z 12. stol. se zajímavými dějinami a osudy, s původními freskami a s varhanami z roku 1492, s tureckým půlměsícem na věži.

Foto: Slovenský ráj, Stratená (sxc.hu)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>