Až do rozpadu federativního Československa se jako hlavní odkaz Slovenského národního povstání (SNP) uvádělo stvrzení státní jednoty Čechů a Slováků. Zatímco ale z českého kalendáře památných výročí datum 29. srpna po roce 1993 zmizelo a dnes není zařazeno ani mezi významné dny, za řekou Moravou slaví tento den jako státní svátek. Každé výročí Slovenského národního povstání, které začalo 29. srpna 1944, je příležitostí provést i inventuru tak zvaných bílých míst, málo známých či dosud neobjasněných kapitol této velké události v historii slovenského národa.

Stručně o SNP

V Banské Bystrici vypuklo 29. 8. 1944 ozbrojené povstání, jehož účelem bylo svrhnout vládu Slovenského štátu. Hlavní důvod byl, aby Slovensko nemohlo být po skončení II. světové války považováno za poražený stát, a zároveň měly být vytvořeny podmínky pro obnovení Československa.

Mapka bojů a památných míst

Povstalci měli v úmyslu otevřít postupujícím sovětským vojskům karpatské průsmyky, ovšem tento záměr se nepodařil. Povstání totiž vypuklo ve chvíli, kdy německá vojska vstoupila na území Slovenska. Po několika počátečních úspěších, kdy boje zasáhly téměř dvě třetiny státu, se museli povstalci stáhnout do hor, kde pokračovali až do příchodu sovětské armády v partyzánských bojích.

  • Politicky řídila SNP Slovenská národní rada složená z představitelů KSS (K. Šmidke, G. Husák, L. Novomeský), sociální demokracie (I. Horváth) a občanských skupin (J. Ursíny, J. Lettrich, M. Josko, P. Zaťko).
  • V čele vojenského velení stál podplukovník J. Golian.

Zkreslování dějin za totality

V období komunistické éry si vládnoucí strana nárokovala jak monopol mocenský, tak i monopol na výklad dějin. Významná historická událost, jakou je Slovenské národní povstání (SNP), se tak interpretovala jako odboj inspirovaný a hlavně organizovaný výlučně komunisty. Díky práci historiků je ale v současné době dobře zmapován i odboj nekomunistický, občanský, jehož aktéři byli již od konce 40. let nejen „vymazáváni“ z historie, ale i vězněni.

Jak rozumět SNP

Silná skupina občanů Slovenského štátu na konci války pochopila, že je nutné vrátit zemi přirozenou demokratickou tvář, a proto povstala proti německému fašismu a jeho domácím přisluhovačům. Její zásluhou se Slovensko zařadilo k evropským demokratickým zemím a národům.

  • SNP, očištěné od komunistické propagandy, zůstává pro Slovenskou republiku důležitým historickým mezníkem a patří mezi její státní svátky.

 

Několik dat z historie Slovenského státu
1939 – 1945

14. 3.1939 Slovenský sněm odhlasoval vytvoření slovenského státu.
23. 3.1939 Důvěrný zápis hospodářské a finanční spolupráci s Německem.
21. 7.1939 Slovenský sněm schválil ústavu Slovenské republiky, jejím vzorem byla ústava fašistické Itálie.
5. 9.1939 Vstup Slovenska do války s Polskem po boku Německa. 26.10.1939 Jozef Tiso zvolen prezidentem.
2.11.1939 Vojtech Tuka předsedou vlády.
30.1.1940 Smlouva o „válečném hospodářství“ mezi Německem a Slovenskem.
25. 4.1940 Vydání zákona o „židovských“ podnicích na Slovensku, který legalizoval arizaci židovského majetku.
24.11.1940 Slovenská vláda přistoupila k fašistickému paktu tří mocností.
1. 5.1941 Ilegální komunistická strana Slovenska publikovala program s heslem „Za sovětské Slovensko“.
23. 6.1941 Slovenská vláda se připojila k útoku Německa proti SSSR.
9. 9.1941 Slovenská vláda vydala „židovský kodex“ shrnující represívní a diskriminační opatření.
12.12.1941 Slovenská vláda vyhlásila válku Velké Británii a USA.
25. 3.1942 První transport Židů ze Slovenska do nacistických vyhlazovacích táborů.
15. 5.1942 Slovenský sněm schválil zákon o vystěhování židovského obyvatelstva.
Červenec – srpen 1943 Stávky v Žilině, Rajci a Ružomberku.
Prosinec 1943 Vznik Slovenské národni rady jako společného orgánu hnutí odporu.
23. 3.1944 Edvard Beneš pověřil pplk. Jána Goliana dočasným vedením vojenských akcí na Slovensku, poté co opoziční slovenští důstojníci seznámili čs. vládu v zahraničí se svými plány na vojenský převrat.
26. 4.1944 Vznik vojenského ústředí SNR, odpovídajícího za vojenské přípravy povstání. Velitelem pplk J. Golian.
Červenec a srpen 1944 vznik několika partyzánských brigád a skupin.
12. 8.1944 Slovenská vláda vyhlásila na Slovensku štatarium (stanné právo).
29. 8.1944 Začátek Slovenského národního povstání. Německé jednotky se souhlasem J. Tisa překročily slovenské hranice.
1. 9.1944 V Banské Bystrici první legální zasedání SNR.
5. 9.1944 Slovenská vláda vedená V. Tukou odstoupila, jmenována nová vláda v čele se Štefanem Tisem.
7. 9.1944 J. Tiso vydal příkaz k organizování Pohotovostních oddílů Hlinkových gard proti povstalcům.
20. 9.1944 Skupina „mladých luďků“ zaslala J. Tisovi návrhy na záchranu režimu a žádala „vyřešit do všech důsledností“ židovskou a českou otázku. Iniciátorem byl F. Ďurčanský.
25.10.1944 Evakuace Banské Bystrice. SNR přenesla své sídlo do Donoval.
27.10.1944 Německé jednotky obsadily Banskou Bystrici. Gen. Viest vydal rozkaz o přechodu na partyzánský způsob boje. 5.11.1944 Hromadné popravy slovenských vlastenců, prováděné německými i slovenskými fašisty.
5. 2.1945 Slovenská vláda odevzdala nacistům politické vězně, ti byli odvezeni do koncentračních táborů.
4. 4.1945 Dobytí Bratislavy sovětskými vojsky. V podvečer útěk J. Tisa do říše. (V roce 1947 odsouzen k trestu smrti a popraven.)
5. 4. 1945 Košický vládní program. Jeho šestá kapitola se týkala poválečného postavení Slovenska a slovenského národa v rámci ČSR.
3. 5.1945 Likvidace zbytků německé armády v Javorníkách a v Bílých Karpatech, tím dokončeno úplné osvobození Slovenska.

 

Reprooto: Mapka bojů a památných míst (z archivu jez)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>