Slovenskou státní hymnou je píseň nad Tatrou sa blýska. Vznikla v polovině 19. století, kdy slovenský básník, prozaik a dramatik Janko Matúška napsal nový text na melodii slovenské lidové písně Kopala studeinku. První sloka této písně byla s jistou obměnou použita i jako slovenská část československé státní hymny. V současné době má slovenská státní hymna dvě sloky v původním znění.

Hymna jako státní symbol

Slovenská státní hymna je zakotvena v Ústavě Slovenské republiky a její podobu a použití upravuje zákon NR SR číslo 63/1993 Zbierky zákov o štátnych symboloch Slovenskej republiky ze dne 18. Února 1993.

Poštovní známka k výročí textu slovenské hymny, 1994

„Státní hymna se hraje nebo zpívá při příležitostech státních svátků, památných dní, výročí a při jiných významných příležitostech celostátního nebo místního charakteru“.

Text slovenské hymny

Nad Tatrou sa blýska
hromy divo bijú,
nad Tatrou sa blýska
hromy divo bijú.
Zastavme ich bratia
veď sa ony stratia,
Slováci ožijú.
Zastavme ich bratia
veď sa ony stratia,
Slováci ožijú.

To Slovensko naše
posiaľ tvrdo spalo,
to Slovensko naše
posiaľ tvrdo spalo.
Ale blesky hromu
vzbudzujú ho k tomu,
aby sa prebralo.
Ale blesky hromu
vzbudzujú ho k tomu,
aby sa prebralo.

Dílo třiadvacetiletého „rebela“

Slova slovenské hymny napsal v roce 1844 slovenský romantický básník, spisovatel a dramatik Janko Vlastimil Matúška (1821 až 1877) na lidovou melodii.

  • Janko Vlastimil Matúška studoval na bratislavském evangelickém lyceu a byl členem Ústavu řeči a literatury československé. Když byl v roce 1844 z evangelického lycea propuštěn Ĺudovít Štúr, který tam vyučoval, odešlo ze školy na protest proti tomuto rozhodnutí 22 studentů, mezi nimiž byl rovněž Janko Vlastimil Matúš. Písňový text Nad Tatrou sa blýská složil na podporu slovenské národněosvobozenecké hnutí. Třináct studentů z oněch 22 dostudovalo v Levoči, ale Matúš se stal vychovatelem v Oravském Podzámku. Byl politicky činný i v revolučním roce 1848. O rok později ale své literární práce zanechal.  Celá píseň měla čtyři sloky a pod názvem Dobrovoľnícka vyšla roku 1851 tiskem.

Slovenská hymna v době Československa

První sloka písně Nad Tatrou sa blýska se stala slovenskou částí státní hymny v době společného státu, a to od roku 1920.

V textu byla ale učiněna úprava, která – ač malá – změnila význam textu. Na místo slov „Zastavme jich, bratia, veď sa ony stratia, Slováci ožijú,“ se zpívalo „Zastavme sa, bratia, veď sa ony stratia.“  Původní znění vyzývá k akci – zastavme (my, Slováci) blesky a hromy na Tatrami. Pozměněná verze nabádá k pasivnímu vyčkávání – zastavme se, bratři, vždy ony se ztratí…“

Není divu, že národnostně uvědomělí Slováci vždy zpívali „ich“ v rozporu s oficiálním textem a že se po vzniku samostatné Slovenské republiky vrátili k původnímu znění.

 

Československá hymna při sportovních duelech

Česko- slovenské „třenice“ z dob společného státu a „vášně“ rozpoutané v bezprostředních letech před a po rozdělení Československa na dva samostatné státní útvary, už patří minulosti. Mladá generace vyrůstající po rozdělení už o nich ani neví. Vztahy mezi národy se staly konečně doopravdy „bratrské“.  A pamětníci se těší na mezistátní sportovní utkání, kdy týmy Česka hostují na Slovensku. V takovém případě se jako první hraje hymna hostí, po ní hymna domácích. Na stadionech pak zazní celá československá hymna. A pořadatelé se obvykle vynasnaží, aby pauza mezi nimi byla opět jen tak na jedno nadechnutí.

 

Foto: Poštovní známka k výročí textu slovenské hymny, 1994 (archiv jez)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>