Jestliže cestujeme z České republiky do slovenských hor, obvykle projíždíme Ružomberkem. Bylo by škoda nevyužít příležitosti a neprohlédnout si skanzen Vlkolínec, dřevěnou obec, která byla nejprve vyhlášena památkovou rezervací lidové architektury a od počátku 90. je na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

 Živý skanzen Vlkolínec

Skanzen Vlkolínec se nachází poblíž Ružomberku. V Bílém Potoce (předměstí Ružomberku) odbočíme na místní komunikaci. Poměrně úzká asfaltka se vine asi deset kilometrů do kopců a v zatáčkách se otevírají pohledy, které berou dech. Zubatý okraj lesa se zakusuje do horských luk, v jejichž rozích stojí roubené seníky.

  • V roce 1977 byla obec Vlkolínec vyhlášena národní památkovou rezervací jako neporušený sídelní celek, který z ohledu sourodosti budov nemá jiné srovnání.
  • V roce 1993 byl Vlkolínec zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Zápis do seznamu potvrzuje výjimečnost souboru, který vyžaduje ochranu ve prospěch všeho lidstva. Další zajímavostí je, že se jedná o „živou“ vesnici, i když mnohé domky slouží jako rekreační, ne ke stálému bydlení.

Nejvzácnější roubenky

Nejvzácnějšími stavbami Vlkolínce jsou:

  • dvoupodlažní roubená zvonice z roku 1770, z vnější strany pokrytá šinedelem,
  • roubená studna s rumpálem z roku 1860 (13 metrů hluboká)
  • a barokně klasicistní kamenný kostel z roku 1875.
  • Vedle kostela je hřbitov se zachovalými náhrobky.

Galerie urstřed národního parku

Vlkolínec leží v jihovýchodním výběžku Národní parku Velká Fatra v nadmořské výšce 718 metrů. V okolí nacházejí členité vápencové terasy a vzácná fauna a flóra.

Dřevěná vesnice ve stráni, jejímž středem teče potok, je místy jako z jiného světa. Stařičké, vesměs dobře udržované dřevěné domky s malými okny, pradlena u potoka na návsi, studna a zvonice v té podobě, v níž je známe většinou jako divadelní nebo filmové kulisy. Jeden z vesnických domů, nazývaný Rolnický dům, byl zachován v původním stavu i uvnitř. Je ve správě Liptovského muzea v Ružomberku. Je v něm shromážděno to, co bývá v národopisných muzeích: nábytek, nádobí a další potřeby pro domácnost, zemědělské náčiní i svaté obrázky. Tady, když oknem vidíte stráň s pasoucími se ovcemi a slyšíte, jak na potoce vyhrává zvonkový mlýnek, to všechno působí mnohem opravdověji než v muzeu.

  • Zajímavým objektem je budova bývalé školy (ve Vlkolínci byla škola zřízena už v 17. století) V současné době ve škole sídlí Galerie lidové umění.

Horské zemědělství

Mimo zastavěné území obce stojí hospodářské objekty – seníky, tak zvané štále. Jsou to roubenky se sedlovou střechou, uvnitř je jen jeden velký prostor. Jsou roztroušeny po terasovitých políčkách a loukách.

horských podmínkách se dařilo pěstovat brambory, zelí, tuřín, hrách, bob a fazole, žito, ječmen a oves. Z užitkových rostlin to byl len a konopí. Přes poměrně vysokou polohu se zde dařilo i ovocným stromům, zejména švestkám.

  • Ve Vlkolínci byly natočeny některé scény do filmu Doktor Živago nebo pohádkový příběh Drak se vrací.

 

Ilustrační foto: sxc.hu

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>